Oči

OČI 

Základní popis skladby oka a jeho součástí, jeho funkcí a možných problémů:

  • Oční bělmo - bílé oční bělmo se stará o stabilitu oční koule. Skládá se z kolagenu a elastických vláken.
  • Přední a zadní oční komora - přední komora je prostor mezi rohovkou a duhovkou resp. čočkou. Zadní komora je prostor mezi duhovku a sklivcem. Oba prostory obsahují komorový mok.
  • Čočka - čočka je kromě rohovky odpovědná za spojování světelných paprsků a jejich ostré zobrazení na sítnici. Čočka může měnit svůj tvar a tím i sílu lomu a tím pomáhá při vidění do blízka. Tato vlastnost se nazývá akomodace. Akomodace je možná, protože čočka je obklopena elastickou tobolkou a závěsnými aparátem je spojena se svalem řasnatého tělíska. Snížením elasticity ve stáří se snižuje i akomodační schopnost, přičemž tehdy člověk potřebuje brýle na čtení. Čočka se skládá z transparentní tkáně. Bílkoviny v čočce ve stáří kondenzují, a tím mohou vést k rostoucímu optickému zhrubnutí čočky, a tím k takzvanému šedého zákalu.
  • Sklivec - sklivec vyplňuje 2/3 oční koule a svojí gelovitou konzistencí je spoluodpovědný za zachování formy oka, přinejmenším při poraněních oční koule. Sklivec je za normálních okolností čirý, a tím umožňuje dobré optické zobrazení. 98,5% sklivce tvoří voda. Ve stáří se rovnoměrná struktura sklivce může změnit. Tehdy dochází k nepravidelnému ztluštění, které člověk pociťuje jako "létající komáři" nebo podobné útvary, které se hýbou společně s pohyby oka. To může mírně omezovat vidění.
  • Duhovka - nejdůležitějším úkolem duhovky je regulace dopadajícího světla ve smyslu oslnění. Iris má centrální, kulatý, pohyblivý otvor, pupilu. Pupila se může pomocí dvou svalů zužovat nebo rozšiřovat. Obsah pigmentu pupily určuje její barvu: Modré oči jsou méně pigmentované, hnědé oči jsou silně pigmentované.
  • Řasnaté tělísko - umožňuje jednak změnu formy oční čočky, na druhé straně může ovlivnit odtok komorového moku. Vnější vrstva řasnatého tělesa produkuje komorový mok a předává ho do oka. 
  • Cévnatka - střední vrstvou stěny oční koule je cévnatka. Skládá se převážně z cév a představuje tak nejvíce prokrvené tkáně tělesa. Cévnatka se stará o výživu vnější sítnice. Svou pigmentací zabraňuje rušivému rozptýlenému světlu.
  • Sítnice - v sítnici leží fotoreceptory, které přijímáním světelných a barevných podnětů umožňují vidění. Fotoreceptory se dělí na čípky a tyčinky. Celkem 6,5 milionu čípků slouží barevnému vidění přes den, celkem 120 milionů tyčinek slouží černo-bílému vidění ve tmě. Různými místy a nervovými vlákny v sítnici se vedou signály fotoreceptorů zrakovými nervy dále na zrakovou dráhu v mozku. Centrum sítnice, takzvaná makula nebo "žlutá skvrna", je funkčně nejdůležitější částí sítnice. Makula je odpovědná za rozkládací schopnost a za barevné vidění. Zde je nejvyšší hustota receptorů, považuje se za oblast nejostřejšího vidění.
  • Zrakový nerv - přibližně 1,2 milionu nervových vláken se schází v hlavě zrakového nervu. Krátkým, kulatým, síťovým otvorem v sítnici vystupují ve svazcích a spojují se do zrakového nervu. Zrakový nerv probíhá 25 až 40 milimetrů v oční dutině a 10 až 15 milimetrů v lebce před tím, než se oba zrakové nervy spojí a kříží, aby pak spolu vústili do mozku.
  • Očnice - kostěná očnice je tvořena celkem sedmi, navzájem sousedícími lebečnímu kostmi. Hlavní část tvoří čelní kost, klínová kost, lícní kost a kost horní čelisti. Dvě místa jsou mimořádně křehké: dno očnice a část boční vnitřní stěny. To hraje roli zejména při úderech na oko, protože očnice se prudkým tlakem na tato místa může zlomit. Očnice má několik otvorů vzadu a vespod, kterými vedou nervy a cévy. Oční koule, tedy ta část, která se hovorově nazývá okem, vyplňuje zhruba 1/5 očnice. Zbytek je vyplněn tukovými a vazivovými tkáněmi, svaly, nervy a cévami.
  • Okohybné svaly - existují dva přímé a dva šikmé okohybné svaly. Jsou uloženy na oční kouli vždy nahoru, dolů, nalevo a napravo, jakož i šikmo venku nahoru a dolů a jsou odpovědné za její pohyb ve všech směrech pohledu. Je vhodné tyto svaly pravidelně procvičovat, zvláště, pokud trávíte hodně času u počítače (krouživé pohyby očí, střídání pohledů nahora a dolů, doleva a doprava).
  • Oční víčka - horní a dolní víčko jsou dva pohyblivé oční záhyby, jejichž nejdůležitějším úkolem je ochrana oční koule. Víčka se reflexně zavírají při vnikání cizích těles a při silném oslepeni světlem. I obočí a řasy zabraňují tomu, aby se do oka dostal prach a pot. Víčka se navíc pravidelným, mimovolným mrkáním starají o rovnoměrné rozdělení slzného filmu k rohovce. Na okraji víček se nacházejí mazové žlázy, které tvoří část slzného filmu. Tyto žlázy se mohou zapálit a pak se vyvinout na takzvaný ječmen - ječné zrno. Ječné (vlčí) zrno zpravidla během několika dnů dozraje a praskne. Hnis se vyplaví a místo se zahojí. Někdy se zánět může rozšířit i do hlubších žlázek a způsobit otok celého víčka. V případě, že je oteklé celé víčko, oko hodně bolí nebo když se ani po týdnu stav nelepší, je vhodné navštívit očního lékaře. Ten může zvážit nasazení antibiotické masti nebo očních kapek.

 

oko-detail borůvky pro lepší zrak Photo oči

5 hlavních zásad podporujících zdravý ZRAK pokud možno po celý život

  1. Chraňte oči před sluncem - noste kvalitní sluneční brýle. Pokud vystavujete oči příliš často ultrafialovým paprskům, zvyšuje riziko očních onemocnění. Především na horách a za letních veder, kdy je UV expozice největší, musí být brýle nenahraditelnou pomůckou, kterou budete mít vždy při sobě. Při výběru brýlí není až tak důležitá barva, ani tvar (i když slušet by vám měly ;-)), ale především ochranný filtr brýlí, který by měl blokovat 99 až 100 % UVA a UVB ultrafialových paprsků.
  2. Dopřejte očím nejlepší živiny – vědecké studie prokázaly, že některé potraviny snižují riziko očních onemocnění, které se často objevují s věkem, jako je makulární degenerace, šeroslepost nebo šedý zákal. Mezi tyto prospěšné potraviny patří nejenom všeobecně známá mrkev, ale především mořské ryby, listová zelenina (špenát, kapusta...), vajíčka, česnek a cibule a hlavně čerstvé ovoce (víno a nejvíc borůvky). Jako vynikající doplněk stravy pro podpoření ostrosti zraku a zbavení únavy očí,  doporučujeme Aloe elixír Bilberry, který navíc díky svému složení (extrakt Aloe Vera, extrakt Kombucha, borůvky) podporuje zároveň celkovou imunitu, dodá potřebné vitaminy a minerály a navíc působí na lidské tělo detoxikačně a protizánětlivě.
  3. Snažte se dodržovat zdravý životní styl - zní to jako klišé, ale i pro oči je to obrovská pomoc. To, že se budete snažit žít zdravěji, nekouřit, nepít tvrdý alkohol, hýbat se a nejíst často smažená a přeslazená jídla, vám vaše oči (a nejen ty), určitě v dobrém vrátí.
  4. Nebojte se chodit na preventivní prohlídky – s věkem se zvyšuje riziko očních onemocnění, proto bychom měli absolvovat pravidelné preventivní prohlídky u očního lékaře. Kompletní vyšetření zahrnuje vyšetření zraku, měření nitroočního tlaku a vyšetření očního pozadí.
  5. Dodržujte zásady práce s počítačem – dlouhá práce s počítačem velmi namáhá naše oči a má za následek různé nepříjemné příznaky (suché a bolavé oči, zamlžené vidění, bolesti hlavy apod.). Minimalizovat je můžeme například pomocí brýlí vhodných pro práci s počítačem, ale více nám pomůže pokusit se nezírat celé hodiny do zářícího monitoru. Možná znáte pravidlo 20/20/20 - tedy každých 20 minut se na dobu 20 sekund zadívat do vzdálenosti 20 stop (cca 6 m). Toto pravidlo je sice nejznámější, ale my doporučujeme v rámci vašeho zdraví používat spíš pravidlo 10/60/20, tedy co deset minut, věnujte jednu minutu pohledu do vzdálenosti nejméně 6 m (ideálně i do větší dálky). Respektování tohoto pravidla značně omezí riziko vzniku krátkozrakosti a uleví očním svalům, které jsou nutné pro zaostřování.